Cloud computing a školství

Cloud Computing

Rozvoj informačních technologií a sítí dospěl do stádia, kdy je možné přes velmi jednoduchý počítač, spíše terminál, mít přes internet přístup k datům i aplikacím. Pro firmy, které nezbytně nepotřebují mít vlastní počítače, vlastní operační systémy a aplikace, se nabízí cesta v pronájmu technologií a vzdáleném přístupu – cloud computingu. Termín cloud (oblak) se používá metaforicky k označení internetu. A termín computing znamená výpočetní.
Zjednodušeně cloud computing znamená flexibilní, na míru přizpůsobený přístup k výpočetnímu výkonu.
Nejotevřenější varianta je pronajmout si prostor pro data, systém a aplikace (IaaS - „Infrastructure as a Service“), které si firma sama spravuje. V podstatě si pronajímá počítače, k nimž má vzdálený přístup a nemusí se starat o jejich údržbu.
Tuto variantu představuje Amazon WS, Rackspace nebo Microsoft Azure.
Druhá varianta je pronajmout si přístup k rozhraní (PaaS - „Platform as a Service“), v podstatě operačnímu systému, který firmě definuje rozhraní (IDE nebo API) pro software.
Tuto variantu představuje Force.com nebo Google App Engine.
A třetí varianta je nestarat se ani o systém, ani o aplikace a pronajmout si vše (SaaS - „Software as a Service“). V tomto případě je firmě dostupné vše, může si vzdáleně zpracovávat svá data a ukládat je buď na vzdálené platformě nebo lokálně tak, jak ji smlouvy (a její zájmy či ochrana dat) umožňují.
Tuto variantu představuje Google Apps, Office Web Apps.
Zdroje:

http://www.lupa.cz/serialy/cloud-computing/

http://www.businessit.cz/cz/cloud-computing-pro-manazery-a-it-specialisty-tema.php

Využití ve školství

Zajímavá otázka je možnost využití nebo přechodu ke cloud computingu ve školství. PhDr. Ondřej Neumajer, Ph.D, v současné době pověřen řízení divize VÚP, součásti Národního ústavu pro vzdělávání, v roce 2010 v článku Rozvažte ICT koordinátorům ruce aneb cloud computing (zde: http://www.kvic.cz/icemsk/clanky/PoradnaDetail.aspx?ID=56) napsal:

„Právě trend cloudu pěkně zapadá do jiného moderního trendu, a tím jsou netbooky. Počítače, na kterých není potřeba provozovat žádný výpočetně náročný software, mohou být méně výkonné a tudíž levnější. To hlavní, co netbook ke své činnosti ve škole potřebuje, je rychlý přístup k Internetu a občas dobít akumulátor.“

…

„Mezi negativa cloudu se uvádí zejména závislost na poskytovateli služeb a připojení k Internetu. Krabicový software je váš a zacházení s ním je čistě záležitostí vaší školy. O přístup k aplikaci provozované poskytovatelem se sice nemusíte starat a mnohé jsou pro školy zdarma, ale nic není horší nežli zoufání, když nutně potřebujete ke svým datům „někde na Internetu“ a služba není momentálně dostupná. Podle zkušeností autora se jedná především o psychologický aspekt. V naprosté většině případů je totiž profesionální IT poskytovatel schopen zajistit provoz služby mnohonásobně lépe a ve větší kvalitě, nežli školní správce nebo ICT metodik.“

…

„V každém případě je cloud computing zajímavá novinka posledních let, která je pro školy vzhledem k nabídkám na trhu velmi atraktivní. Zdá se, že právě toto online prostředí naznačuje, jakým směrem se další vývoj ICT bude ubírat. Existuje zde obrovské množství navzájem si konkurujících často zdarma dostupných služeb (web 2.0), jejichž nabídka se dynamicky mění. Ve školním prostředí navíc odpadá jedna z hlavních překážek pro jejich využívání. Požadavek na bezpečnost a utajení dat je zde na mnohem nižší úrovni, než u komerčních firem. Ukazuje se tedy, že znalost tohoto prostředí, tj. schopnost vybrat pro libovolnou výukovou situaci nejvhodnější řešení, je novou nutnou kompetencí nejen pro školní ICT koordinátory, ale vlastně pro všechny učitele.“

V článku upozorňuje na on-line kancelářské balíky (Google Docs a Office Web Apps, k nim přibyl ještě Zoho Office Suite, ThinkFree Office a Peepel Online Office), na online informační systém Škola OnLine a nabídky online výukových aplikací firem LangMaster a Terasoft.

Google Apps for Education

Firma Google nabízí pro školy balíček zahrnující Dokumenty Google, e-mail Gmail, textové zprávy Google Talk, Kalendář Google, webové stránky Google Sites a API pro rozšíření. Přes podporu mnoha nadšenců na stránkách GuG.cz (Google User Group, mnoho návodů, většinou dva a více let starších je na adrese https://sites.google.com/a/gug.cz/www2/pro-skoly) je řada online návodných kurzů v angličtině a má ještě daleko k masovému prosazení. Její zásadní výhodou je použití pro školství zdarma.
Dokumenty lze vytvářet, sdílet, ale textové dokumenty neumožňují upravovat a vytvářet další styly odstavců, tabulkové kalkulátory mají sice řadu funkcí, ale nápovědu k nim pouze anglicky, a velmi primitivní grafy s nemožností úprav. Jediný užitečný nástroj pro učitele jsou formuláře umožňující vytvářet online dotazníky/testy ukládající odpovědi do tabulek.

Webové aplikace Office Web Apps

Microsoft, který se službou začal později, toho nabízí méně – v podstatě hodně zjednodušené aplikace Word, Excel, PowerPoint aOneNote s ještě omezenější českou podporou. Kromě toho nabízí e-mail Hotmail, prostor pro soubory a fotografie, to vše v anglickém rozhraní.
Podporu a propagaci služeb nabízí stránka http://www.modernivyuka.cz se sekcí Microsoft Live@edu informující o celém balíčku pro školství.

Další varianty

A pro ty, kteří by nechtěli ani Google, ani Microsoft existuje v podstatě srovnatelné varianty v podobě na mobilní platformy (Android, iPhone, Windows Mobile) zaměřená služba ThinkFree (http://www.thinkfree.com) nebo na plánování zaměřený Zoho Office (http://www.zoho.com).

Závěr

Pokud potřebujeme využívat k plánování, společné práci a výměně informací nějaký systém nenáročný na vlastní počítač a využívající pouze připojení k internetu (třeba i přes mobilní zařízení), pak jsou předcházející varianty vhodné. Očekávat například, že s jejich pomocí se můžeme naučit pracovat s textem, vytvářet větší a komplexnější díla typu dokumentů s automatickým obsahem a záhlavím, je ale nemožné.

---

Poznámka pod čarou

Sotva jsem článek zavěsil, přidal Google možnost upravovat styly, takže by přece on-line kancelář byla použitelná?

Elektronické knihy

Formáty elektronických knih

Pdf – formát dnes uznaný jako ISO standard, původně proprietní formát Adobe, může obsahovat DRM (omezení vlastnických práv, nutná registrace)

ePub – otevřený standard IDPF (International Digital Publishing Forum)

pdb PalmDoc – určený pro PDA zařízení, první formát pro elektronické knihy

prc, mobi, azw – založen na standardu Open eBook, upraven používán Amazon (azw)

rtf

txt – textový soubor bez formátování, obsahuje pouze text s vyznačením odstavců; může být problém s kódováním národních znaků

html – text s formátováním v HTML kódu

chm – kompresní HTML, proprietní formát Microsoft, používaný pro nápovědy

Úplný přehled všech používaných formátů lez nalézt na stránce:

http://www.lupa.cz/clanky/e-knihy-e-ctecky-proste-takovy-e-svet-2

Čtečky elektronických knih

Ponechám stranou, že elektronické knihy v určitých formátech lze číst na stolních počítačích, noteboocích, netboocích a tabletech, a zaměřím se pouze na tzv. e-booky, elektronické knihy. V nich se používá nepodsvícený a na spotřebu elektrické energie nenáročný elektronický inkoust, e-ink. Ten je tvořen částicemi, které se zarovnají podle působícího elektrického pole, mohou být černé nebo bílé. E-book tak při otáčení stránek nastavuje uspořádání těchto částic, aby se zobrazil obraz na ploše tvořící stránku knihy nebo uživatelské rozhraní.

O principu, výrobě a použití e-ink se lze dočíst na stránce:

http://electronics.howstuffworks.com/gadgets/high-tech-gadgets/e-ink.htm

Výrobců čteček elektronických knih je několik, některé jsou spojeny i s prodejci e-knih.

Čtečky Kindle jsou vyráběny pro společnost Amazon. Ta preferuje vlastní upravený formát azw, který nebyl v ČR příliš rozšířený. Nicméně dnes vydávané e-knihy se prodávají i ve formátu určeném pro tyto čtečky.

Čtečky Jinke Hanlin jsou základem pro čtečku českého prodejce eReading, který preferuje formát pdf s ochranou DRM.

Čtečka Nook spojená s obchodem Barnes and Noble se v ČR příliš neprosadila.

Další čtečky PocketBook, Sony nejsou spojené s žádným prodejcem knih.

Prodejce EUROMEDIA GROUP, k.s. (www.ebux.cz) prosazuje namísto čteček tablet Wooky, podobně jako společnost Mobilbonus (www.rajknih.cz).

O všech typech čteček se lze dočíst na stránkách www.digiknihy.cz a objednat vybranou čtečku v shop.acomp.cz, na který stránky odkazují, druhým zajímavým zdrojem jsou stránky
http://www.elektronicke-cteni.cz.

Do čteček lze vkládat knihy přes Wi-Fi (přihlášením se k příslušnému nakladatelství a zakoupením e-knihy) nebo připojením k počítači přes USB rozhraní anebo vložením nějakého typu paměťové karty.

Prodejci elektronických knih

Prvním a dlouho jediným šiřitelem (nemohu psát prodejcem, protože část knih je i byla k dispozici zdarma) e-knih byl server www.palmknihy.cz. Přestože nikdy nebude mít většinový nebo velký podíl na trhu, patří mu čest za šíření osvěty o e-knihách, čtečkách i možnost publikování knih zdarma pro nové nebo méně známé autory. Knihy jsou dostupné v mnoha obvyklých formátech a obsahují tzv. sociální ochranu – e-kniha má předsádku nebo zápatí všech stránek s uvedením informací o vlastníkovi.

Druhým prodejcem e-knih je server eReading.cz, který přišel jako první v ČR s vlastní čtečkou.

Těmto dvěma projektům šlapou na paty a pravděpodobně dříve či později předeženou knižní velkoobchody Kosmas (www.kosmas.cz) a Euromedia Group (www.ebux.cz). Ten první už několik let má internetové knihkupectví spojené s řadou prodejen/výdejen umožňující nakoupit knihy, které už v kamenných knihkupectvích být nemusí, ten druhý vydává přehled knih pod názvem Knižní klub. Oba jsou zaměřené i na dobře prodejné tituly, takže z jejich vstupu na trh s e-knihami se zdá, že jsme vstoupili do stavu, kdy čtečky s e-knihami přestanou být výjimkou.

Zdroje e-knih zdarma

Kromě již zmíněného serveru Palmknihy.cz a nelegálních zdrojů, které zmiňovat nechci, je tu ještě řada knih, jejichž autoři jsou mrtví více než 70 let, ale jejich dílo je dodnes zajímavé. Některé jejich knihy nalezneme na serveru http://texty.citanka.cz, Městská knihovna v Praze nabízí veškeré dílo K. Čapka, K. H. Máchy a B. Němcové a některé další knihy na stránce http://www.mlp.cz/cz/projekty/on-line-projekty. Odborné knihy zaměřené na internet, programování a Linux obsahuje knihovna knihy.root.cz.

Výhledy

Server Lupa.cz zabývající se trendy v oblasti internetu v článku
http://www.lupa.cz/clanky/e-knihy-po-pul-roce-pomale-otaceni-kola-dejin popisuje současný stav se čtečkami a e-knihami, ze kterého se dá vypozorovat, že nastupuje doba, kdy se masově rozšíří čtečky pro ty, kteří preferují knihy, a tablety pro ty, co preferují vícefunkční zařízení. Část zařízení ponechá na svých majitelích způsob pořizování a aktualizace knih, jiné budou umožňovat pouze jeden (a tím pro někoho jednodušší) způsob.

Velká nakladatelství jsou těsně před spuštěním svých vlastních e-shopů s e-knihami, ale čekají na nejvhodnější okamžik. Noviny a časopisy už na e-formát přecházejí, vychází 60 titulů, některé zdarma a jen v elektronické podobě, jiné placené a v obou formátech.

Digitální rádio

Digitální rozhlas

Prakticky u konce je přechod na digitální televizní síť, které v rámci tzv. veřejnoprávního komplexu umožňuje i přenos některých rozhlasových stanic (veřejnoprávní Český rozhlas a jeho stanice Radiožurnál, Dvojka, Vltava, Leonardo, ČRo 6, Rádio Česko, Radio Wave, D-dur a soukromé křesťanské Radio Proglas). Stejné stanice se prosazují i v digitálním rozhlasovém vysílání.

Technologie DAB/DAB+

Digital Audio Broadcasting (DAB) je technologie pro plošné vysílání rozhlasových stanic umožňující více stanic na jedné vlnové dálce, zvýšenou odolnost proti šumu, vícecestnému šíření, útlumu a vzájemným interferencím. Pro kódování je použit audio kodek MP2 s bitrate (datový tok) 128 kbps. Označení DAB+ představuje vylepšenou verzi s kodekem MPEG-4 HE-AAC v2 umožňující šířit i doplňkové informace (název stanice, informace o programu), do sítě se vejde více stanic než do sítě DAB, ale s menším bitrate – 40 kbps.

(http://www.digizone.cz/clanky/jaky-bude-digitalni-rok-2012-v-cesku-prelomovy)

Šíření digitálního signálu

Český telekomunikační úřad vydal oprávnění pro šíření signálu příbramské firmě Teleko, České Radiokomunikace a plzeňské společnosti RTI.cz. V tuto chvíli je dostupný digitální rozhlas šířený firmou Teleko v Praze, v Brně, v Ostravě a v Příbrami, chystá se v Královéhradeckém, Libereckém a Ústeckém kraji.

„Pro digitální rozhlasové vysílání je mezinárodně vyhrazeno a využíváno především tzv. III. televizní pásmo (VHF 174-230 MHz), které analogové televizní vysílání teprve postupně opouští, ale také tzv. pásmo L (UHF 1452-1492 MHz), které je volné.“ V tuto chvíli se šíří signál pouze v pásmu L, pásmo III. Bude uvolněno úplným ukončením analogového televizního vysílání.

„Kmitočty jsou uděleny na 10 let. Držitel přídělu musí zajistit jejich efektivní využívání, čímž se rozumí zajištění možnosti příjmu rozhlasového digitálního vysílání alespoň pro 50 % obyvatel jednotlivých krajů. Podle stanovených podmínek se tak musí stát nejdéle do 6 měsíců po požadavku rozhlasové stanice, nebo nejpozději do dvou let od přidělení kmitočtů.“

http://www.rozhlas.cz/digital/rozhlas/_zprava/873090

„Signál šíří vysílače Praha-Strahov (2,5 kW) a Příbram (400 W). Vysílání uslyšíte jen tehdy, pokud si pořídíte rozhlasový přijímač, který umožnuje příjem stanic v DAB a DAB+ v pásmu L. Na běžných rádiích digitální signál nenaladíte.

Dva vysílače svým výkonem teoreticky pokrývají přes 1,35 milionu obyvatel v hlavním městě a na Příbramsku. Stanic z nich může vysílat mnohem víc, volná kapacita kanálu pojme další desítky programů.

Teleko šíří digitální rozhlas díky oprávnění od Českého telekomunikačního úřadu. „Je to na základě individuálních oprávnění k využívání rádiových kmitočtů rozhlasové služby od ČTÚ. Jejich čísla jsou 175269/DA a 175267/DA,“ potvrdil Českému rozhlasu majitel firmy Tomáš Řapek.

Parametry jednotlivých stanic:

DAB: Český rozhlas Radio Wave (160 kbit/s) a Radio Proglas (160 kbit/s);

DAB+: Český rozhlas Leonardo (64 kbit/s), Český rozhlas D-dur (64 kbit/s), Český rozhlas 3 - Vltava (80 kbit/s), Český rozhlas Region, Středočeský kraj (64 kbit/s), Český rozhlas Rádio Česko (40 kbit/s)“

http://www.rozhlas.cz/digital/vysilani/_zprava/349095

U stanic mluveného slova může být kvalita signálu logicky nižší než u stanic s hudbou. Čím vyšší bitrate bude stanice mít, tím lepší bude zvuk. Ale tím více místa bude zabírat stanice v takzvaném multiplexu (podobně jako u digitální televize). A o to může být vysílání pro provozovatele nákladnější nebo levnější.

Společnost Teleko vysílá stanici mluveného slova Česko s datovým tokem MPEG4 40 kbits/s, rozmanitou Vltavu Českého rozhlasu pak v MPEG4 s 80 kbity za sekundu. Většina stanic (ČRo Leonardo, D-Dur, Region) má bitrate 64 kbits/s. "Dvě stanice (ČRo Wave a rádio PROGLAS) ještě vysíláme v MPEG2 s tokem 160 kbits/s," vysvětluje Řapek.

Z hlediska kvality potěší, že přenášený frekvenční rozsah je větší než u analogového rádia. Zatímco u FM vysílání je to 30 Hz – 15kHz u DABu se vzorkováním 48 kHz je to 20 Hz až 20 kHz, tedy stejně jako hudební disk CD. S ním se však celková kvalita srovnávat v žádném případě nedá, protože pro přenos se používá podstatně menší datový tok.

http://technet.idnes.cz/je-cas-pro-nove-radio-po-digitalni-televizi-prichazi-digitalni-rozhlas-1z8-/tec_audio.aspx?c=A110629_113416_tec_audio_kuz

Přijímače

Prakticky jediným domácím prodejcem je Teleko, s.r.o., která na stránkách www.pureradio.cz nabízí přijímače pro FM/DAB+/Wi-Fi nebo FM/DAB+. Vedle ní se dají sehnat přijímače signálu DAB+ ještě u společnosti Digital Radio s.r.o. (www.digitalradio.com), digitální rádia, ale často pro v ČR nepoužívanou technologii DAB, mají v nabídce ještě internetové obchody Heureka.cz, Hi-Fi internet market, AVCENTER.CZ a Excel Hi-Fi market.