sobota 21. ledna 2012

Cloud computing a školství


Cloud Computing

Rozvoj informačních technologií a sítí dospěl do stádia, kdy je možné přes velmi jednoduchý počítač, spíše terminál, mít přes internet přístup k datům i aplikacím. Pro firmy, které nezbytně nepotřebují mít vlastní počítače, vlastní operační systémy a aplikace, se nabízí cesta v pronájmu technologií a vzdáleném přístupu – cloud computingu. Termín cloud (oblak) se používá metaforicky k označení internetu. A termín computing znamená výpočetní.
Zjednodušeně cloud computing znamená flexibilní, na míru přizpůsobený přístup k výpočetnímu výkonu.
Nejotevřenější varianta je pronajmout si prostor pro data, systém a aplikace (IaaS - „Infrastructure as a Service“), které si firma sama spravuje. V podstatě si pronajímá počítače, k nimž má vzdálený přístup a nemusí se starat o jejich údržbu.
Tuto variantu představuje Amazon WS, Rackspace nebo Microsoft Azure.
Druhá varianta je pronajmout si přístup k rozhraní (PaaS - „Platform as a Service“), v podstatě operačnímu systému, který firmě definuje rozhraní (IDE nebo API) pro software.
Tuto variantu představuje Force.com nebo Google App Engine.
A třetí varianta je nestarat se ani o systém, ani o aplikace a pronajmout si vše (SaaS - „Software as a Service“). V tomto případě je firmě dostupné vše, může si vzdáleně zpracovávat svá data a ukládat je buď na vzdálené platformě nebo lokálně tak, jak ji smlouvy (a její zájmy či ochrana dat) umožňují.
Tuto variantu představuje Google Apps, Office Web Apps.
Zdroje:

Využití ve školství

Zajímavá otázka je možnost využití nebo přechodu ke cloud computingu ve školství. PhDr. Ondřej Neumajer, Ph.D, v současné době pověřen řízení divize VÚP, součásti Národního ústavu pro vzdělávání, v roce 2010 v článku Rozvažte ICT koordinátorům ruce aneb cloud computing (zde: http://www.kvic.cz/icemsk/clanky/PoradnaDetail.aspx?ID=56) napsal:
Právě trend cloudu pěkně zapadá do jiného moderního trendu, a tím jsou netbooky. Počítače, na kterých není potřeba provozovat žádný výpočetně náročný software, mohou být méně výkonné a tudíž levnější. To hlavní, co netbook ke své činnosti ve škole potřebuje, je rychlý přístup k Internetu a občas dobít akumulátor.
Mezi negativa cloudu se uvádí zejména závislost na poskytovateli služeb a připojení k Internetu. Krabicový software je váš a zacházení s ním je čistě záležitostí vaší školy. O přístup k aplikaci provozované poskytovatelem se sice nemusíte starat a mnohé jsou pro školy zdarma, ale nic není horší nežli zoufání, když nutně potřebujete ke svým datům „někde na Internetu“ a služba není momentálně dostupná. Podle zkušeností autora se jedná především o psychologický aspekt. V naprosté většině případů je totiž profesionální IT poskytovatel schopen zajistit provoz služby mnohonásobně lépe a ve větší kvalitě, nežli školní správce nebo ICT metodik.“
V každém případě je cloud computing zajímavá novinka posledních let, která je pro školy vzhledem k nabídkám na trhu velmi atraktivní. Zdá se, že právě toto online prostředí naznačuje, jakým směrem se další vývoj ICT bude ubírat. Existuje zde obrovské množství navzájem si konkurujících často zdarma dostupných služeb (web 2.0), jejichž nabídka se dynamicky mění. Ve školním prostředí navíc odpadá jedna z hlavních překážek pro jejich využívání. Požadavek na bezpečnost a utajení dat je zde na mnohem nižší úrovni, než u komerčních firem. Ukazuje se tedy, že znalost tohoto prostředí, tj. schopnost vybrat pro libovolnou výukovou situaci nejvhodnější řešení, je novou nutnou kompetencí nejen pro školní ICT koordinátory, ale vlastně pro všechny učitele.“
V článku upozorňuje na on-line kancelářské balíky (Google Docs a Office Web Apps, k nim přibyl ještě Zoho Office Suite, ThinkFree Office a Peepel Online Office), na online informační systém Škola OnLine a nabídky online výukových aplikací firem LangMaster a Terasoft.

Google Apps for Education

Firma Google nabízí pro školy balíček zahrnující Dokumenty Google, e-mail Gmail, textové zprávy Google Talk, Kalendář Google, webové stránky Google Sites a API pro rozšíření. Přes podporu mnoha nadšenců na stránkách GuG.cz (Google User Group, mnoho návodů, většinou dva a více let starších je na adrese https://sites.google.com/a/gug.cz/www2/pro-skoly) je řada online návodných kurzů v angličtině a má ještě daleko k masovému prosazení. Její zásadní výhodou je použití pro školství zdarma.
Dokumenty lze vytvářet, sdílet, ale textové dokumenty neumožňují upravovat a vytvářet další styly odstavců, tabulkové kalkulátory mají sice řadu funkcí, ale nápovědu k nim pouze anglicky, a velmi primitivní grafy s nemožností úprav. Jediný užitečný nástroj pro učitele jsou formuláře umožňující vytvářet online dotazníky/testy ukládající odpovědi do tabulek.

Webové aplikace Office Web Apps

Microsoft, který se službou začal později, toho nabízí méně – v podstatě hodně zjednodušené aplikace Word, Excel, PowerPoint aOneNote s ještě omezenější českou podporou. Kromě toho nabízí e-mail Hotmail, prostor pro soubory a fotografie, to vše v anglickém rozhraní.
Podporu a propagaci služeb nabízí stránka http://www.modernivyuka.cz se sekcí Microsoft Live@edu informující o celém balíčku pro školství.

Další varianty

A pro ty, kteří by nechtěli ani Google, ani Microsoft existuje v podstatě srovnatelné varianty v podobě na mobilní platformy (Android, iPhone, Windows Mobile) zaměřená služba ThinkFree (http://www.thinkfree.com) nebo na plánování zaměřený Zoho Office (http://www.zoho.com).

Závěr

Pokud potřebujeme využívat k plánování, společné práci a výměně informací nějaký systém nenáročný na vlastní počítač a využívající pouze připojení k internetu (třeba i přes mobilní zařízení), pak jsou předcházející varianty vhodné. Očekávat například, že s jejich pomocí se můžeme naučit pracovat s textem, vytvářet větší a komplexnější díla typu dokumentů s automatickým obsahem a záhlavím, je ale nemožné.

Poznámka pod čarou

Sotva jsem článek zavěsil, přidal Google možnost upravovat styly, takže by přece on-line kancelář byla použitelná?

Žádné komentáře:

Okomentovat