Deník formou volné básně, srozumitelné asi jen některým:
Zrychlený vlak, zpožděný autobus.
Automat, co nejde, a automat, co se zastaví.
Přesto jdeme dál.
Notebook, ebook z tašky ven, ale jdeme dál.
Jednou sedadlo sklopené, druhé označené, přesazeni jdeme dál.
Ani vlak tak neháže, jako mraky nad Prahou a Paříží, ale letíme dál.
Výstup, vlak, co neháže, a Francouzi, co si dokáží posedat všude.
Přestup dolů, dolů, nahoru, dolů, dolů, nahoru. A výstup jakbysmet. Tajuplné chodby pod Paříží.
A už jsme tam.
Žádné komentáře:
Okomentovat