Poslední den po poslední noci se dá trávit různě -spát, dokud vás nevyhodí z pokoje, sedět na recepci, sedět někde na lavičce a podřimovat nebo si číst, anebo ...
Anebo si projít pařížské zahrady. Ty jsou světem sám pro sebe - upravené, vždy prostor pro běhání, pro posezení.
Zašel jsem nejdříve do zahrady u univerzity, abych se pokusil vyfotit vodní ptactvo. Zde je závdavek:
Pěšky přesun do Lucemburské zahrady jsem procházel alejí Samuela Becketta. Aspoň že Francouzi mu rozumějí:
A to už jsem v předzahradí - L´Observatoire. Sice začínalo poprchávat, ale pod kaštany se dalo i fotit:
V Lucemburské zahradě jsem pochopil, odkud brali impresionisté jsou inspiraci. Uvidíme, zda Photofiltre něco takového zvládně. Tato fotka ale jen ukazuje Senát zezadu:
A v zákoutí se prali holubi s vrabci o potravu. Konečně jsem pochopil, proč se říká "drzý jak pařížský vrabec".
Pravým divem a objevem byly ale zahrady u Přírodopisného muzea. Sekce náletových rostlin obsahující různé druhy trav, neměla chybu. Tak aspoň jedna hezká vodní kytička:
Žádné komentáře:
Okomentovat